Tvrdost vody

Tvrdost vody je častou překážkou v běžném užívání vody. Je způsobena některými rozpustnými solemi vápníku a hořčíku. Rozlišujeme dva typy tvrdosti vody. Tvrdost přechodnou a trvalou.

• Přechodná tvrdost vody je většinou způsobena hydrogenuhličitany a dá se odstranit varem. Usazenina se nazývá kotelní kámen.
• Trvalá tvrdost vody je způsobena hlavně sírany a chloridy. Dá se odstranit přídavkem změkčovadla.

V každé lokalitě je tvrdost vody jiná a závisí na tom, zda se pro úpravu používá voda povrchová, nebo podzemní, nebo kombinace těchto zdrojů. Voda z povrchových zdrojů má menší tvrdost, protože neprotéká půdou a nabere z půdy po které teče pouze malé množství minerálů, logicky tedy není tato voda tvrdá. Pokud se používá voda ze studní a vrtů, pak je pro výslednou tvrdost vody zásadní druh podloží, kterým voda protéká, než se dostane k místu odběru. Pokud se jedná o vápenatou půdu, nabere s sebou voda velké množství vápníku a hořčíku, takže výsledkem bude tvrdá voda. Pokud se jedná o žulovou, nebo písčitou půdu s nízkým obsahem vápníku a hořčíku, bude odebíraná voda měkká.

Při hodnocení tvrdosti vody bývá využívána pětibodová stupnice. Setkat se můžeme s vodou velmi měkkou, měkkou, středně tvrdou, tvrdou a velmi tvrdou.

Tvrdost vody a její vliv na člověka

Vápník představující hlavní složku tvrdosti vody je ze zdravotního hlediska prospěšný. Napomáhá ke zdravému růstu a zabraňuje odvápnění organizmu.

Ze zdravotního hlediska dáváme přednost spíše vodě tvrdší. Vápník, který tvoří hlavní složku tvrdosti, nemá v žádném případě negativní vliv na naše zdraví. Naopak, pro zdravý růst nebo k ochraně před odvápněním, se doporučuje pít vodu s obsahem minerálních solí, jako jsou vápník nebo hořčík. Voda z vodovodu je tedy nejjednodušším každodenním zdrojem vápníku pro náš organismus. Neexistuje žádný určitý důkaz, že by zvýšená tvrdost u pitné vody byla příčinou nepříznivých zdravotních účinků na člověka.

Tvrdost vody a její negativní účinky

Tvrdá voda je chuťově méně příjemná, vytváří povlak na hladině kávy a čaje. Jednoduchým návodem, jak předejít tvorbě nežádoucího povlaku na hladině čaje u tvrdé vody, je mírné okyselení vody - buď několika kapkami citrónu nebo chuťově neutrální kyselinou askorbovou (vitamin C) či kyselinou citrónovou.

Bylo prokázáno, že s rostoucí tvrdostí vody se zvyšuje doba vaření masa a zeleniny a ztrácí se aroma z jídel vlivem vyvázání na uhličitan vápenatý. Vysoká tvrdost vody také zvyšuje riziko vzniku atopických ekzémů, a jiných kožních problémů vlivem vyššího vysušování kůže. Nicméně hlavním a nejdůležitějším problémem tvrdé vody je její tvorba vodního kamene.

Vodní kámen 

Měkká voda

Měkká voda pochází z povrchových vod - řek, potoků a jezer - nebyla vystavena styku s ložisky minerálů. Může také pocházet z vyčištěné vody, kde většina iontů byla odstraněna, nebo nahrazena monovalentními prvky (např. sodík) pomocí zařízení pro změkčování vody (nepříliš vhodné pro pěstování). 

Příliš měkká voda s sebou nese rizika, jako způsobování koroze potrubí a kovových částí spotřebičů a tím také ke zvyšování obsahu železa ve vodě, ať už ve formě železité sloučeniny, tak i ve formě drobných šupinek vzniklých v důsledku koroze.

Koroze potrubí

Minerální voda

Minerální voda neboli minerálka, je označení pro vodu z podzemí, tedy z minerálního prostředí. Minerální voda je přírodní voda s vyšším obsahem rozpuštěných látek, vody proplyněné, s vyšší teplotou nebo s vyšší radioaktivitou než je u běžných vod v jejich okolí běžné apod. 

V roce 2001 byla terminologie sjednocena a termín "minerální voda" může být použit pro jakoukoli vodu získanou z podzemí bez ohledu na stupeň její "mineralizace". Tato změna názvosloví se projevila v nápojovém průmyslu, kdy se nízkomineralizované vody bez specifického lázeňského účinku propagují ve spojení s tradičními lázeňskými prameny.

Destilovaná voda

 Je to voda, která byla jednou nebo vícekrát destilována, tedy byla díky změně skupenství na vodní páru zbavena rozpuštěných minerálních látek a následně ochlazením znovu zkapalněna. 

Slaná voda

Slaná nebo mořská voda pochází z moře, oceánu nebo slaného jezera, která obsahuje chemické látky způsobující její slanost (salinitu), rozdílnou hustotu a například i rozdílnou teplotu tuhnutí než u sladké vody. Mořská voda má v pozemských oceánech a mořích průměrnou salinitu kolem 3,5 %. 

Sladká voda

Sladká voda je název pro vodu přirozeně se vyskytující na povrchu Země, obvykle v potocích, řekách, rybnících, jezerech, rašeliništích a v podzemí v zvodních a podzemních řekách. Sladké vody se vyznačují tím, že mají nízkou koncentraci rozpuštěných solí. Sladká voda je opakem mořské vody, která je slaná.